"Vybral jsem si tebe."
Slova mu splynula ze rtů, jako by sama chtěla být vyslovena. Harry se napjatě podíval do obličeje mistra lektvarů. Zahlédl záblesk v černých očích a koutky úst sevřených do úzké linky se trochu zachvěly. Muž nevypadal překvapeně. Naopak. V očích mu bylo vidět něco jako… sebevědomí a triumf. Jako by věděl, co se stane předtím, než se to stalo. Ten pocit však trval jenom zlomek sekundy, takže Harry uvažoval, jestli to nebyla jenom iluze.
Pomalu spustil ruce, ale nemohl uhnout pohledem. Snape přimhouřil oči. Pozoroval ho tak upřeně, jako kdyby mu chtěl číst myšlenky. Ale nemusel to dělat - Harry cítil, že všechny emoce se zřetelně zrcadlí v jeho obličeji a on neměl sílu, aby se je pokusil skrýt.
Temný pronikavý pohled byl upřený na něj, hypnotizoval ho, vtahovala ho do svých nesmírných hlubin. Harry, sobě navzdory, cítil, jak se chvěje. Když se jeho koleno náhodně dotknulo toho mistra lektvarů, oděného do černého materiálu, tělem mu projel bolestivý výboj.
Snape je tak blízko… Na délku paže. Ale Harry se příliš bál, než aby udělal nějaký pohyb. Příliš se bál odmítnutí.
"Chystáš se tam stát a zírat na mě celou noc, Pottere?" prolomil ticho v místnosti temný hlas a způsobil, že Harry téměř nadskočil. Ale tón byl prostý zlomyslnosti. Cítil, že to Snape řekl jenom, aby ho… popohnal - Harry viděl v jeho tváři výraz netrpělivosti a bez přemýšlení zareagoval.
Nohy se mu samy od sebe pohnuly vpřed, ruce se ovinuly kolem ramen zahalených v černé látce a o chvíli později už Harry seděl mistrovi lektvarů na klíně.
Srdce mu bušilo jako splašené, jako by také bylo vyděšené jeho smělostí. Teď, když byl tak blízko, mohl vidět plameny zuřící na koncích tunelů mužových černých očí. Zachvěl se, děkuje své kuráži, že už sedí, protože jinak by se pod ním nohy pravděpodobně podlomily.
Najednou Snape odtrhl své jako uhlíky žnoucí oči od Harryho tváře a pomalu jimi sjel dolů, zastavuje se na - zatraceně! - jasně vybouleném klíně. Nedokázal zabránit svým tvářím ve zrudnutí. Blízkost toho muže na něj vždy měla stejný efekt - způsobovala, že nad svým tělem ztrácel kontrolu.
Na rtech mistra lektvarů se objevil úšklebek. Harry pociťoval závrať.
Proč ho vždycky tenhle Snapeův posměšný výraz přivede do takového stavu?
"Vidím, Pottere, že tvůj problém teď leží trochu níž…" řekl Snape tiše a oči mi jiskřily zlomyslnými plamínky. Harry se zamračil, pokoušeje se pochopit, co tím profesor míní. A pak si vzpomněl.
Nějaké srdeční problémy, pane Pottere?
Zrudl, ale taktovky se vzápětí chytili, jeho nebelvírská kuráž a ostrý jazyk. Pohnul boky a ucítil erekci v mužových kalhotách. V očích se mu triumfálně zablesklo.
"Myslím, že to nejsem jenom já, kdo má problém…" řekl tiše s úsměvem. Viděl, jak sebou koutky úst mistra lektvarů zaškubaly a v očích se objevily záblesky pobavení. Nebylo v nich obvyklé pošklebování, jenom něco… nového. Neznámého. Příjemného.
Teplého…
Nepřemýšleje o tom, co dělá, se přisunul blíž a přitiskl obličej k mužovu krku, vyhledávaje teplo. Cítil, jak tělo pod ním ztuhlo, ale Snapeovy ruce ho neodstrčily. Zavřel oči, vdechuje vůni hořkých bylinek a sladké, kořeněné aroma skořice. Slyšel svůj vlastní tlukot srdce. Celý svět se rozplynul. Jenom smysly zůstaly.
Tisknouce obličej k chladnému krku, Harry zažíval úžasný, až dosud nepoznaný pocit, který zaplavoval jeho chvějící se srdce. Pustil mužovy paže a objal jeho krk, tisknouce se k němu ještě více, jako by chtěl překonat bariéry, které je rozdělují. Všechny. Plné nenávisti, krutých slov, vzteklých pohledů, bolestivých gest. Chtěl je rozdrtit v objetí, přilnout k černě-oděnému tělu a nedovolit jim, aby se kdy vrátily.
Slyšel, jak mistr lektvarů zadržel dech, cítil tlukot jeho srdce, v nose ho lechtala hořkosladká vůně a jeho tělo se pomalu uklidňovalo. Bylo to něco víc než jen blízkost.
Ten zážitek stál za každou cenu, kterou už zaplatil, a kterou jistě ještě v budoucnu zaplatí.
"Chci tě," zašeptal do Snapeova ucha. "Udělám, cokoli chceš… jen si řekni." Vzápětí zrudl, ohromený svou smělostí. Slyšel hlasité vydechnutí, ale neobdržel odpověď. Podíval se do mužova obličeje. Ten byl neproniknutelný, ale Harry měl dojem, že v jeho očích zahlédl něco temného… nebezpečného.
"Jste si jistý, že mi chcete poskytnout takovou moc, pane Pottere?" zeptal se hluboký hlas. "Uděláte doopravdy… cokoli?"
"Cokoli chceš," zašeptal horečnatě. V Snapeově tváři se objevil zamyšlený výraz, a pak něco, co tam Harry nikdy neviděl… konsternace. Ale trvalo to dobu kratší než nádech.
"Budu si to pamatovat, pane Pottere," pronesl muž tiše, chladným, kontrolovaným hlasem, bez náznaku emocí. Ale Harry v tom chladném tónu cítil prasklinku, jako by se Snape za každou cenu snažil něco skrýt…
Ale nemohl o tom déle přemýšlet, protože to nebyl ten správný čas a správné místo na takové myšlenky. Musel jednat, dokud měl příležitost. Musel zariskovat…
Jemně se rty dotkl odhaleného krku. Povzbuzený tím, že ho Snape nepokáral, ani ho neodstrčil z klína, se pevněji přisál k bledé kůži, sázeje rychlé, hladové polibky, jako by se bál, že ta chvíle může být v příštích několika vteřinách brutálně ukončena.
Harry se ještě víc přitiskl ke štíhlému tělu a zasténal. Jeho penis, stále schovaný v kalhotách, se třel o mužovo břicho. Odpověděl na ten dotyk ještě větším ztvrdnutím a chycením Snapeova ucha mezi zuby. Pak ho zalila vlna vzrušení a sebevědomí a začal olizovat místečko za Snapeovým uchem. Překvapeně si povšiml, že Snape naklonil hlavu tak, aby měl lepší přístup a přes sevřené rty mu unikl vzdech následovaný táhlým zasténáním.
Vypadalo to, že právě našel citlivý bod… Povzbuzený reakcí, vzal lalůček znovu do úst a začal ho nadšeně sát a olizovat. Zvuky se stávaly hlasitějšími a Snapeovo tělo se proti jeho vůli vyklenulo, jako by slast byla silnější než pokusy vydržet v klidu. Harryho mysl triumfálně vykřikla.
Přestal se věnovat uchu a přilepil své rty na mužův krk. Zaníceně sál kousek kůže a jemně ho kousal. Chtěl na něm zanechat svoji značku. Značku Harryho Pottera na Severusi Snapeovi. Znovu začínal pociťovat závrať, ale pak ho za ramena popadly silné ruce a prudce ho odstrčily. Nebelvír nedokázal zastavit nesouhlasné zakňučení, které se mu vydralo z úst.
Jeho horečnaté oči se setkaly se spalujícím pohledem muže a Harry se málem udusil emocemi, když v nich zahlédl planoucí oheň.
"Co to děláš, Pottere?" zavrčel Snape s perfektní kontrolou nad svým hlasem. Harry jeho schopnost sebeovládání musel obdivovat, protože on se cítil, jako by měl touhou explodovat. Mužův vzdor však na něj působil jako rudý hadr na býka, ještě víc rozdmýchal žár v jeho těle, vtahuje ho víc a víc do šílenství. Chtěl Snapea zlomit za každou cenu. Věděl, že to může zvládnout.
Harry se vytrhl z rukou, které ho omezovaly, a hnal se vpřed, zarýval nehty do ramen mistra lektvarů, připravený se zuřivě bránit, kdyby ho chtěl opět odstrčit. Pak začal rychle, netrpělivě, hladově líbat chladný krk, bradu, oblast kolem ucha. Jazykem ochutnával kůži, chtěje Snapea dostat do stejného stavu, v jakém byl on sám.
Cítil, jak se mužovo tělo pod ním chvěje. Slyšel steny, obtížně ovládané, které jenom rozdmýchávali touhu, která v něm bouřila. Ale pak ho silné ruce chytily do ocelového sevření a znovu ho odstrčily. Harry stihl v mužových očích zahlédnout horečnatý lesk, který však téměř okamžitě zmizel.
"Přestaň mě pokoušet, Pottere," varoval ho Snape chladně. Uměl svůj hlas perfektně ovládnout. V jeho tónu nebyla ani stopa emocí, jako by nic z toho, co Harry udělal, na něj nemělo nejmenší vliv. A přesto jeho tělo říkalo něco jiného, a Harry si toho byl moc dobře vědom.
Harry na chvilku zavřel oči, aby se zbavil toho zdrcujícího pocitu a sebral všechnu svoji odvahu. Zhluboka se nadechl, otevřel oči a chraplavě zašeptal: "Chci tě…" hlas se mu na moment zlomil,
"… Severusi," dokončil s důrazem, upřeně se dívaje do černých očí, které ho pozorně sledovaly. Viděl, jak se Snape mračí, přes obličej mu přeběhlo pobouření. Otevřel ústa, jako by něco chtěl říct, ale neřekl nic. Olízl si úzké rty (při tom gestu se Harry zachvěl), na kterých se objevil temný úsměv, plný příslibu.
Harry cítil, jak ho zalévá vlna nepopsatelného žáru.
"Chcete mě, pane Pottere?" Snapeův hlas byl svůdně přitlumený. "Tak si vezměte, co chcete…"
Severus uvolnil Harryho ruce ze svého sevření a ruce si položil na opěrky křesla.
Nebelvír několikrát ohromeně zamrkal. Dovolil mu Snape právě dělat, co chce?
Bez dlouhého přemýšlení sjel Harry třesoucíma se rukama po Severusově hrudi a začal nemotorně rozepínat dlouhý černý hábit. Moc mu to nešlo, ruce se mu tak třásly, že by v nich pravděpodobně neudržel ani hůlku. V očích se mu zalesklo. Pod černým materiálem se objevil bledý hladký hrudník. Harry se ještě víc roztřásl a v žilách mu vřela krev. Netrpělivý, nechal knoflíky knoflíky a trochu se odtáhl, aby se mohl předklonit. Chytil cípy Severusova hábitu, odtáhl je od sebe. Pak pootevřel ústa a přitlačil je na chladnou kůži. Jemně ji sál a ochutnával jazykem - byla chladná a slaná. Ruce se mu třásly, když hábit ještě víc pootevřel a uviděl červenou bradavku. Krev mu proudila z hlavy, a když se naklonil, aby se k ní přisál a omýval ji teplým jazykem, přestal přemýšlet úplně. Skrze hluk v jeho uších proniklo temné slastné zavrčení. V žilách mu vařila krev. Vzal bradavku mezi zuby a Snape ostře zasténal. Tělo mu nekontrolovatelně zaškubalo.
Harry se pro sebe usmál. Ukazovalo se, že vždy klidný Snape se občas není schopen zcela ovládnout. A Harry ví, jak tu bariéru zbourat. Nakonec, Snape ho nechal dělat si, co chce. Harry se stále bál odmítnutí, kdyby zašel příliš daleko, ale bylo to neskutečně vzrušující hledat tu nepřekročitelnou hranici.
Co dalšího by mohl udělat?
Doufal, že to Severus nevydrží a nakonec se ho začne dotýkat tak jako v učebně, ale nic se nestalo. Snape strnule seděl, poddávaje se nezkušeným, náruživým dotykům, ale nedával najevo chuť opětovat je.
Harry si tak přál cítit ty chladné prsty na své rozpálené pokožce. Chtěl, aby se ho dotýkalo chladné tělo přitisknuté k tomu jeho. Ale Severus tam jen seděl, a podle všeho mu neměl v úmyslu s ničím pomoc. Jako by tímhle chtěl Harryho potrestat. Za nepřítomnost na svých hodinách, za vyhýbání se mu, za lhaní, za odmlouvání. Za vše.
Harry se odtrhl od červené bradavky a zamlženýma očima se podíval přímo do těch temných, zlomyslně jiskřících očí, napůl přivřených slastí. Uvědomil si, že aby dostal, co chce, musí si to sám vzít.
V zoufalství chytil svůj svetr a jedním plavným pohybem si ho přetáhl přes hlavu. Pak, aniž by se obtěžoval s rozepínáním, ze sebe strhl košili a odhodil ji co nejdál od sebe.
Jakmile to udělal, zahlídl v očích mistra lektvarů horečnatý lesk. Lesk, ze kterého se mu zatočila hlava. Chtěl ho vidět znovu. Chtěl, aby ho Severus chtěl tak jako předtím. Chtěl ho zlomit!
Sklouzl z mužova klína, nevěnuje pozornost svým třesoucím se a podlamujícím se kolenům a rychle se zbavil bot a ponožek. Pak si začal rozepínat pásek. Vědomý si, že Snapeovy oči pozorně sledují každý jeho pohyb, si pomalu stáhl kalhoty a odhalil tak, pod slabým materiálem slipy, svůj ztopořený penis, který vypadal, jako by toužil po Severusovi, po doteku jeho dlaně a jazyka. Co možná nejdříve. Při pouhé té myšlence se zachvěl.
Pak měl ruce na slipech, aby si je stáhl a… na chvíli zaváhal. Jako by ho najednou zasáhla paralyzující vlna studu.
Stojí tu v komnatách mistra lektvarů a svléká se před ním. Temné, lesknoucí se oči hladově přejíždějí po jeho těle, které se koupe v záři plamenů plápolajících v krbu. Pečlivě zkoumají každou jeho linii a záhyb, každou část mladého, útlého těla. Chlapec si nemohl zabránit v zčervenání.
Ale stačil jeden pohled uhlově černých očí a mírné nadzvednutí obočí, pobízejícího ke spěchu - a jeho odpor byl rozdrcen. Opět v něm vzplál oheň touhy, který stravoval jeho mysl a začal postrkovat jeho tělo dál a dál do chaosu ponižující svolnosti.
Svlékl si poslední kousek oblečení a na chvíli stál zcela bez pohybu, podmaněný hladem viditelným v mužově obličeji. Temné, propalující oči pomalu klouzaly přes jeho tělo, objímaly ho v celé jeho slávě, a pak se vracely nahoru, zastavujíce se u Harryho očí. Bylo to téměř jako laskání…
Stud byl nahrazen nadšením a všechny pochyby zmizely jako pára nad hrncem. Harry cítil nutkání přiblížit se k v černé zahalené postavě a znovu se posadit na její klín. Materiál Snapeova oblečení ho škrábal na kůži. Chlapcovo bledé tělo výrazně kontrastovalo s černým hábitem, a Harry, poté, co si uvědomil, že zcela nahý sedí mužovi na klíně, se roztřásl, srdce až v krku.
Trochu se přiblížil, a když se jeho penis otřel o hrubý materiál mužova hábitu, zasténal. Černé oči spalovaly, sledovaly každý jeho pohyb a klouzaly po jeho nahém těle, rozpalujíce jeho kůži intenzitou svého pohledu. Na úzkých rtech se objevil temný úsměv a Harry se zachvěl, když si je Severus navlhčil špičkou jazyka. Na zlomek sekundy měl pocit, že jestli ty rty neochutná, zblázní se, ale na poslední chvíli si v tom zabránil. Vzpomněl si, jak to skončilo minule. To byla hranice, kterou neměl právo překročit.
Harry si zoufale přál, aby se ho Snape dotkl, ukončil utrpení, které ho spalovalo.
"Do… dotkni se mě," zakoktal se a zrudlý se opřel rozpálenou tváří o mužovo rameno.
"Kde bych se vás měl dotknout, pane Pottere?" odpověděl temný hlas přímo u jeho ucha. Harryho tělem projel elektrický proud. Přejíce si zastavit nekontrolovatelný třas, se ještě pevněji přitiskl k Severusovi a nesouvisle zasténal: "Tam. Dotkni se mě… t-tam."
Cítil, jak se na rtech mistra lektvarů objevil úšklebek.
"Tam? Kde tam? Musíte mi ukázat, které místo máte přesně na mysli, pane Pottere."
Harry věděl, že si z něj Snape dělá blázny, ale palčivá touha byla silnější než jakýkoli jiný pocit. Zavřel oči, chytil Severusovu ruku a jemně ji položil na svůj po doteku žadonící penis.
V tu chvíli, kdy se chladné prsty sevřely kolem jeho přirození, měl pocit, jako by se propadal do teplé, ochromující propasti slasti. Tělo mu zaplavila vlna vášně a z krku mu unikl protáhlý sten, ztišený černým hábitem, do kterého schovával svůj zrudlý obličej. Nozdry nasávaly sladkou vůni skořice a hořkou vůni bylinek, které ještě více přiživovaly vzrušení žhnoucí v jeho klíně. Ta vůně mu vždy způsobovala závratě, a teď k ní byl tak blízko… Mohl ji volně dýchat, nechat se jí opíjet.
Když vlna vzrušení trochu opadla, jeho mysl začala být konečně schopna analyzovat situaci, a to co Harry zjistil, se mu nelíbilo. Zakňoural a netrpělivě pohnul boky, pokoušeje se Snapea přinutit, aby ho konečně přestal dráždit a začal pohybovat rukou. Ale nic se nestalo. Chladná dlaň se pouze pevněji ovinula kolem penisu, který pulzoval a dožadoval se pozornosti.
Těžce dýchaje, se Harry odtrhl od Severuse a podíval se na něj zamlženým pohledem zpoza zapařených brýlí.
"Udělej to…" zašeptal. Cítil, že každé slovo ho stojí velké úsilí. Jedno z obočí mistra lektvarů vylétlo vzhůru.
"Co chcete, abych udělal, pane Pottere?"
Harryho myšlení bylo stejně zamlžené jako jeho pohled.
Snape ho chce pokořit, ponížit…
Ale on tomu nemohl vzdorovat. Ne tentokrát.
"D-dotkni s-se ho…" zakňoural se sklopenýma očima pozorujícíma Severusovu ruku sevřenou kolem jeho pulsující erekce. Dlouhé, útlé prsty ji zcela zakrývaly. Zachvěl se. "Prosím…" dodal, zavíraje oči, když pod víčky ucítil nepříjemné pálení.
Proč ho Snape tak mučí?
"Ukaž mi to." Z mužova žhavého šepotu ho zalilo horko. "Ukaž mi, jak to udělat."
Harry ve Snapeově hlase cítil jemnou pobídku. A vzrušení.
Polkl hořkost. Aniž by otevřel oči, položil svou ruku na Severusovu a pomalu s ní začal pohybovat. Před očima se mu začaly míhat hvězdičky. Snapeova ruka ho spalovala svým chladem, znásobovala pocity v Harryho těle a dostávala ho do horečnatého stavu vzrušení. Cítil, jak se ty neuvěřitelné oči opíjejí každým výbuchem slasti v jeho obličeji.
Už to nemohl vydržet. Odtáhl svou ruku pryč a chytil se černé látky Snapeova hábitu. Chtěl křičet a škrábat rozkoší, ale pak se mužova ruka pohybující se po jeho penisu zastavila.
S obtížemi zvedl oči a viděl mužův zlomyslný pohled. Se zapískáním vydechl a zamrkal. Cítil ochromující hlad po tom vzrušujícím doteku, který ho přiváděl do extáze.
Dotlačený do krajnosti, odstrčil štíhlé prsty, sám chytil svou erekci a touhou vařící mu pod kůží ji začal rychle zpracovávat. Nemohlo se to rovnat pocitům, které vyvolávaly Severusovy šikovné ruce, ale Harrymu stačilo dotýkat se jeho oblečení, cítit teplou kůži a horký, rychlý dech ovívající jeho tvář.
Zaklonil hlavu a masturboval ve stále rychlejším tempu, přidušeně sténaje a zatínaje prsty druhé ruky do Snapeova ramene. Najednou se přes závoj žhavé, ulepené slasti prodral temný, panovačný hlas: "Podívej se na mě!"
Harryho tělo instinktivně poslechlo, i když jeho mysl spaloval stud. Věděl, co dělá, věděl, před kým to dělá, ale nemohl přestat. Zvedl oči a málem se udusil emocemi, když viděl ten zdrcující a intenzivní pohled černých očí, které žhnuly jako kdyby horečkou, upřený na něj. Pomyslel si, že jestli toho muže nedostane, exploduje touhou.
Sklouzl ze Snapeova klína a klekl si před něj, natahuje se třesoucíma rukama k jeho kalhotám. Téměř minutu se pokoušel rozepnout zip, protože se mu ruce třásly netrpělivostí, než ho rozepnul a mohl v rukou sevřít tvrdý, pulsující penis.
Byl tak teplý a hladký. Zcela odlišný od zbytku těla. Jemně ho vytáhl z kalhot, a pak se jeho myšlenky rozptýlily do moře jiskřiček, které vybuchlo před jeho očima, když mužovu rudou, nateklou erekci uviděl.
Měl pocit, jako by byl znovu pod vlivem Desideria Intima. Obraz se mu zcela rozostřil a jedinou ostrou věcí se stal zrudlý penis, který se mu sotva vešel do ruky. Byl přesně takový, jaký si ho pamatoval. Ale až teď, když ho držel v ruce, si uvědomil, jak moc mu chyběl.
Přesměroval svůj pohled na Snapeovu tvář, která konečně začínala nést příznaky spalující touhy, pohlcující ho neskutečnou silou. Harry tu touhu viděl. Držel ji v ruce. Žhavou a připravenou do něj vstoupit.
Věděl, co dělat. Začal se rozhlížet po pokoji.
"Hledáte toto, pane Pottere?" přilákal Snapeův hlas jeho pozornost naučeným způsobem. Jenom Snape může znít takhle výsměšně a svůdně zároveň. V ten moment, kdy Harry vzhlédl, uviděl, že Snape v ruce svírá malou lahvičku, a opět ucítil známý žár v obličeji. Ale rychle se ovládl. Touha byla silnější než kterýkoli jiný pocit.
Dokonce i kdyby se v pokoji najednou objevili Ron s Hermionou, vedeni Brumbálem, jenom by je požádal, aby tiše zavřeli dveře a nerušili je.
Harry se znovu posadil na Snapeův klín a vzal si od něj lahvičku. Věděl, že mu Snape nepomůže. Zcela naopak. Ten hnusnej bastard si užíval, když ho mohl mučit svým nezájmem, když ho sledoval ponižovat se v jeho očích.
Když si to uvědomil, nevysvětlitelná vlna horka zalila jeho klín takovou silou, že zasténal.
"Mohlo by to být tak, že…?" nemohl tu myšlenku dokončit. Byl příliš vyděšený. Zastrčil ji do nejzazšího kouta své mysli a zaměřil se na přítomnost.
Třesoucíma se rukama nalil trochu té tekutiny na své prsty a jemně ji nanesl na mužův penis. Severusovy oči se na chvíli rozkoší zavřely. Pak Harry, červenající se tak, že měl pocit, že bude-li to trvat ještě pár minut a pravděpodobně shoří hanbou, strčil vlhký prst přímo do rýhy mezi půlkami. Chladivé pálení ho opět přinutilo zasténat, ale už se nebyl schopen ovládat. Propadal se do propasti dusného, vlhkého chtíče zatímco naváděl pulzující penis směrem ke svému vstupu.
Věděl, že ho čeká bolest. Ale také věděl, že v porovnání se slastí nebude ničím.
Cítil hladový, intenzivní pohled. Severus sledoval všechny jeho pohyby s výrazem člověka, který se dívá na velmi příjemnou a zajímavou podívanou.
Harry, vzrušený vědomím, že je sledován, sevřel zuby, nastavil se a zatlačil dolů.
Exploze bolesti a výkřik, který se mu vydral z úst, se smísili s hlubokým, slastným zasténáním mistra lektvarů. Před očima viděl červené skvrny, ale ještě více zatlačil, chtěje ho pojmout celý, chtěje ho cítit celý uvnitř sebe. Zavřel oči a pevně sevřel Severusova ramena, jako by se chtěl dostat skrze materiál a podrápat kůži.
Slyšel hluboké, tiché zvuky, které muž vydával, ale nemohl otevřít oči. Pálení pod jeho víčky se stalo ještě silnějším a jeho stehna se chvěla námahou, ale nevěnoval tomu pozornost. Pomalu, palec za palcem, se napichoval na erekci tvrdou jako železný kolík. Vtiskl zpocené čelo na Severusovu hruď a pokusil se zklidnit dech.
Pak znovu zatlačil dolů.
Bolest vystřelila takovou silou, že skrze stisknuté zuby vykřikl. V tu samou chvíli ucítil dotek magie. Unaveně otevřel oči a viděl, jak Snape odkládá hůlku.
Rychle pochopil mužovo jednání. Snape musel pokoj odhlučnit.
Nebelvír cítil, jak rudne a rozhodl se víc ovládat.
Avšak zdálo se to nemožné, když do něj žhnoucí, pulsující penis vklouzl ještě hlouběji, a jeho tělem se začal šířit mnohem hezčí pocit. Třas zachvacoval všechny části jeho těla, žár spaloval jeho kůži a vnitřnosti. Chtěje potlačit své výkřiky, Harry skousl svůj ret, že téměř začal krvácet, ale pak k jeho uším dolehl hluboký hlas: "Nepřestávej. Chci tě slyšet sténat…"
Po těch slovech zalila jeho mysl a tělo přílivová vlna ohně. Mezi zuby chytil černou látku hábitu a naposledy se narazil na Snapeův penis. A v tu chvíli všechny jeho pocity zintenzivnily, zanechávaje jeho smysly v agónii slasti, když se špička penisu otřela o jeho prostatu. Harry zakňoural, neschopný ovládat svůj hlas, neschopný ovládat své tělo, které sebou samovolně trhlo vzhůru a znovu se zatlačilo dolů, žádaje víc, víc… Harry sténal do Snapeova ramena, pokoušeje se ovládat chvění, které otřásalo celým jeho tělem a hromadilo se v klíně. Další výbuch rozkoše mu začal vymačkávat slzy z pod očních víček. Kousaje Snapeův hábit a zatínaje nehty do jeho masa, si Harry dovolil to potěšení nadzvednout zadek a poslat ho zpět do centra slasti. Každým přírazem jeho tělem projížděla bolestivá energie, nahrazující fyzickou bolest, slastnou bolestí a obklopující jeho mozek žhavou, erotickou mlhou. Sotva slyšel mužovo namáhavé dýchání a steny unikající mu ze rtů.
Harry s obtížemi zvedl pohled a okamžitě byl přišpendlen ohněm praskajícím v Severusových černých očích, které sledovaly každý jeho pohyb, klouzaly po jeho nahém, útlém těle, které se pohybovalo nahoru a dolů po jeho palčivé erekci. Hladově ho hltaly a zrcadlila se v nich nenasytnost. A muselo to být doopravdy vzrušující, jak si Harry uvědomil těsně předtím, než ho další náraz o prostatu připravil o dech a schopnost myslet. K všudypřítomným pulsujícím vlnám potěšení se přidala nová řada stimulujících pocitů.
Začal se pohybovat ještě rychleji, narážeje se na Snapeův penis, hlouběji a tvrději. Sténal a oddechoval proti Severusovu rameni. Cítil čůrky potu stékající mu po zádech a znehybňující bolest ve vyčerpaných stehnech, které se s každým nadzvednutím třásly víc a víc.
Ztuhl, lapaje po dechu. Zanaříkal neschopností uspokojit tu spalující touhu. Srdce mu splašeně bilo v uších a oči mu slzely. Zvedl hlavu a chraplavým, lámajícím se hlasem zakňoural: "P-prosím… ošukej m-mě."
Snapeovy oči se hrozivě zaleskly. K Harryho překvapení muž zvedl elegantní ruce, sundal mu brýle a odložil je. Obraz před ním se stal tak rozmazaným, že sotva něco viděl.
A pak to pochopil. Snape nechce, aby viděl jeho obličej během orgasmu.
Cítil, jak silné ruce chytly jeho zadek a o moment později ho silný příraz zbavil schopnosti myslet, vidět nebo mluvit. V klíně mu explodovala obrovská nálož slasti, ve zlomku sekundy převzala vládu nad jeho tělem a hodila s ním vzhůru jako s hadrovou panenkou.
Harry kňoural a sténal, když muž vyhazoval jeho tělo vzhůru tvrdými rychlými přírazy, a pak ho nechával dopadnout přímo na tvrdý, kluzký penis. Pokaždé, když narazil na prostatu, Harry ochraptěle vyjekl, jako by se pokoušel osvobodit se od bolesti slasti, které zevnitř spalovala jeho tělo. Jeho mysl byla ponořena v hlubinách vášně.
Severus ho nadzvedl, svíraje jeho boky v ocelovém sevření a přirážel do něj se silou a rychlostí, které způsobovaly, že se Harryho nahé tělo chvělo a po celém těle mu naskákala husí kůže. Jeho steny se změnily ve výkřiky bolesti a slasti.
Snape se do něj ponořil až po varlata. Chlapec ochraptěle vykřikl, když jeho chvějícím se tělem projely první vlny orgasmu. Hlava se mu zaklonila, tělo ztuhlo a vyklenulo se. Další, mnohem silnější vlna slasti roztřásla jeho tělo křečemi ochromujícího rozkoše, spalovala ho na popel a ničila všechny jeho smysly. Z napůl přivřených očí se začaly valit slzy.
"Aaaach, Severusi…"
Po chvíli si uvědomil, že jak zasténal tato slova, tělo pod ním ztuhlo. Skrze mlhu zahalující jeho pohled viděl, že Snape zavřel oči a otevřel ústa v tichém výkřiku.
Cítil, jak do něj proudí něco teplého, což jenom zintenzivnilo slast jeho vlastního orgasmu. Přemožen vášní, využil Harry toho, že je Snape ztracen v rozkoši a chytil jeho obličej do dlaní. Pak přitiskl chvějící se rty k Severusovým pootevřeným a vklouzl jazykem do teplého nitra. Lačně ochutnával jazykem patro, zraňuje si rty o ostré zuby. Severusovy rty byly sladké a zároveň hořké. Harry zapletl prsty do mužových hladkých vlasů, zatímco se jeho jazyk snažil dostat co nejhlouběji, jako by chtěl ochutnat Severusovu duši. Všechny ty týdny utrpení, neuspokojené touhy, předstírání, bitev, které svedl jak se sebou, tak se Snapem, ho přinutily do toho polibku vložit všechnu svou vášeň a zoufalou touhu. Touhu po intimitě, kterou navzdory všemu, co dosud dělali, nemohl dostat a pravděpodobně nikdy nedostane…
Severus ztuhl ještě víc, zatínaje do něj prsty. Po chvíli Nebelvír cítil, jak se Snapeovo tělo uvolnilo, jak orgasmus pomalu ustupoval. Ale Harry, neschopný ovládnout se, stále kousal mužovy rty a sténal mu do úst, cítě jak mu z pozadí vytéká lepkavá tekutina.
Jeho lačnost byla prudce přerušena. Cítil, jak ho za vlasy chytila ruka, a pak silné trhnutí, které mu násilně odervalo hlavu od Severusova obličeje. Zasténal bolestí.
"Nic takového jsem ti nedovolil, Pottere!" zavrčel Snape a do hlasu se mu vrátil zlověstný podtón. Harry zavřel oči, těžce dýchaje. Vztek, který z mužova hlasu cítil, ho probral a náhlé vědomí toho, co udělal, ho udeřilo plnou silou do obličeje.
Překročil hranici.
Ve chvíli, kdy z něj Severus vyklouzl, pocítil v očích nesnesitelné pálení.
Bál se. Nechtěl otevřít oči. Ze všech sil se pokoušel ovládnout špatný pocit, který se mu vkradl do srdce. Nechtěl, aby to takhle skončilo. Ale nemohl ten moment protahovat do nekonečna. Zhluboka se nadechl a pomalu zvedl hlavu. Díval se přímo do černých očí, které ho probodávaly intenzivním pohledem. Bez brýlí v nich Harry nedokázal nic vyčíst.
"Oblékněte se!" zasyčel Snape a pustil mu vlasy. Touha, chtíč a extáze se rozplynuly. Ze Snapeova hlasu bylo cítit jenom pohrdání. "Váš trest právě skončil."
Ledové chvění zasáhlo Harryho tělo, ale nemělo nic společného s touhou, která rozehřívala jeho kůži před chvílí. Otevřel ústa, pokoušeje se to vysvětlit: "Nechtěl jsem…"
"Neslyšel jste, co jsem řekl?" ostrý hlas ho udeřil jako bič.
Harry odvrátil hlavu a skousl si ret, nechtěl, aby si muž všiml bolesti v jeho očích. Aniž by něco řekl, sklouzl ze Snapeova klína a stoupl si k němu zády, pokoušeje se udržet na podlamujících se nohou. Pak se pomalu začal oblékat a bojoval při tom s pálením pod víčky.
Ticho v místnosti bylo ochromující.
Třesoucíma se rukama si zapnul džíny. Sklonil se pro košili a svetr a navlékl si je, pokoušeje se při tom nevěnovat pozornost svému třesoucímu se tělu. Měl pocit, jako by v místnosti byla najednou nesnesitelná zima.
Kymácející se vydal ke dveřím, chtěje se dostat co nejrychleji pryč. Ve chvíli, kdy položil ruku na kliku, uslyšel chladný, klidný hlas: "Nezapomněl jste něco?"
Harry se se sklopenou hlavou otočil, aby Snape nemohl vidět výraz v jeho obličeji. Něco v ruce mistra lektvarů se lesklo, odráželo světlo vycházející z krbu. Harry zaťal pěsti a přinutil se ke Snapeovi přiblížit. Zachovat chladnou masku ho stálo tolik sil, že měl pocit, jako by se měl skácet. Natáhl se pro brýle. Na zlomek sekundy se jeho třesoucí ruka dotkla mužových chladných prstů. Na poslední chvíli zabránil rozechvělému stenu, aby mu unikl ze rtů. Zavřel oči, zadržuje dech a bojuje se slzami. A pak se rychle otočil k odchodu.
Bez ohlédnutí došel ke dveřím, otevřel je a, pokoušeje se nezhroutit se, prošel skrze kabinet. Zavřel dveře na chodbu a konečně mohl vydechnout a dovolit slzám stékat po tvářích.
Nevěděl, jak našel sílu a vůli udělat další krok a vydat se na dlouhou cestu zpět do věže.
Cítil prázdnotu. Jako by z něj někdo vysál všechny jeho emoce a zanechal jenom bolestivou, chladnou zející prázdnotu. Horké slzy mu na tvářích zachovávali mokré cestičky, ale nevěnoval tomu pozornost.
Ještě před chvílí v něm plály pocity, plály v jeho srdci, mysli a těle, ale teď se cítil, jako by uvnitř něj bylo vše spálené a nic nezbývalo.
Skrze mlhu před očima viděl, že jeho nohy dělají malé, váhavé krůčky, ale bylo to, jako by ani nepatřily jemu. Brýle pořád držel v ruce.
Ta slova potlačovala všechny ostatní myšlenky a redukovala je do malých, politování hodných, kňourajících tvorů zahnaných do nejvzdálenějšího roku Harryho mysli. Zanechala jenom bolest.
Zavřel oči, pokoušeje se ovládnout závrať.
Co jiného mohl čekat? Měl to vědět…
První náhlý úder ho srazil na podlahu. Harry bolestivě dopadl koleny na tvrdé kameny a odřel si lokty, zatímco se pokoušel zabránit dopadu na obličej. Než si stihl uvědomit, co se děje, něco černého mu překrylo hlavu, takže nic neviděl.
První úder byl okamžitě následován dalším. Přímo do krku.
Hlavou udeřil o podlahu. Dokonce ani neměl čas vykřiknout. Něčí ruce ho chytily za ramena a táhly ho po podlaze.
Dveře se zabouchly.
Další údery už nebyl schopen počítat.